Trávicí poruchy funkční

Funkční trávicí poruchy t.j. bez organického nálezu
PŘEHLED FUKČNÍCH PORUCH
Termín" fukční" vzbuzuje dojem, že tyto poruchy jsou způsobeny poruchou známých funkcí jako je sekrece, motilita, absorpce, avšak ve skutečnosti je tomu tak jen u některých poruch vyvolaných poruchou motility (spasmus, pseudoileus).

Patofysiologie těchto poruch není až na tyto výjimky známá, uvažuje se o poruchách endokrinních, abnormálním vnímání útrobních pocitů, potravinové nesnášenlivosti aj. Významná je psychogeneze, neboť tito nemocní si uvědomují činnost svých orgánů a vnímají ji jako obtíže na rozdíl od zdravých osob, které ji pocitují jen jako fysiologické pocity hladu, sytosti, nucení na stolici. Ježto poruchy měřitelných funkcí tvoří jen menší část patofysiologie těchto poruch, byl by pro ně výstižnější název poruchy neorganické, regulační, tj takové, jejichž příčina je mimo orgán.
Dvojí ráz funkčních trávicích poruch
Na rozdíl od Římských kritérií, kde chorobné stavy jsou sestaveny průběžně podle orgánů, pokládáme za vhodné rozdělit je na dvě skupiny podle toho, zda mají převážně symptomatologii nervovou či trávicí. Toto rozlišení má zásadní význam pro terapii, protože neuro-a psychopatické poruchy (např. globus, aerofagie, neurotické visceralgie) nejsou spojeny se sníženou výkonností trávicích orgánů a nevyžadují dietní omezení ani léky zaměřené orgánově, zatímco poruchy trávicí (např. funkční dyspepsie, funkční zácpa) jsou skutečnými orgánovými chorobami (i když neorganickými, regulačními),.
To musí být patřičně zohledněno i v přístupu k jejich terapii, jejíž významnou složkou je dieta a farmakoterapie.
Klasifikace funkčních trávicích poruch
Rozeznáváme poruchy psychofunkční, neuropatické a trávicí v užším slova smyslu ("orgánové neurózy").
Poruchy psychofunkční jsou přechodné reakce následkem afektů a emocí :
Dysfagie při prudkém vzrušení, zvracení při odporném zážitku, bolest břicha při úzkosti, nucení na stolici při trémě, průjem při úleku a strachu, nechutenství a zácpa při depresi.
Poruchy neuropatické jsou (sub) chronické, mají endogenní případně konstituční základ, při čemž zevní podněty působí event. jako vybavující faktory. Projevují se v oblasti trávicího ústrojí resp. břicha, avšak nikoli typickými příznaky trávicích poruch, nejsou závislé na stravě a trávení. Římská klasifikace je zahrnuje promiskue mezi skutečné poruchy trávení, ačkoli jejich rozlišení je významné. Uvedeme je v pořadí orgánů, jejichž onemocnění napodobují:
Globus hystericus je pocit cizího tělesa v jugulu, který nemá nic společného s činností jícnu a není provázen dysfagií. Je typickým projevem úzkostného stavu.
Ruminace je atavismus fyziologický u přežvýkavců, není poruchou trávení, někdy je vyvoláván úmyslně (mericysmus).
Aerofagie není polykání vzduchu, nýbrž neurotický tik, při němž je vzduch podvědomě nasáván jícnem do žaludku, podobně jak to vědomě praktikují břichomluvci a nemocní po laryngektomii.
Funkční zvracení mívá ráz hysterický není spojeno s trávicí poruchou.
Funkční vzedmutí břicha je podmíněno povolením břišní stěny při současném stahu svalstva zádového a pánevního a nemá nic společného s meteorismem či jinou nitrobřišní příčinou (neplynové vzedmutí břicha, proptóza).
Proctalgia fugax je způsobena křečí některého pánevního svalu a nesouvisí s funkcí střeva.
Tzv. funkční nebo nespecifické bolesti břicha  mohou být způsobeny buď solárním syndromem, tj. neurózou břišních neurovegetativních pletení nebo neuropatickými visceralgiemi, způsobenými projekcí bolestivých pocitů do břicha jako u bolestí talamických a fantomových.
K těmto stavům je možno připojit řadu příznaků, které jsou následkem úzkosti, deprese, scestných představ, bludů, karcinofobie, hypochondrie, simulace, hysterie.

Mohou napodobovat různé trávicí příznaky, syndromy a nemoci, avšak nelze je pokládat za funkční trávicí poruchy v pravém slova smyslu. Vyjmenované příznaky a chorobné stavy je třeba oddělit od neorganických poruch trávicích, nejen z důvodů teoretických, nýbrž i praktických, protože nevyžadují léčbu dietou a léky pro úpravu trávení, nýbrž terapii psychoterapeutickou resp. psychiatrickou.


Poruchy trávicí v užším smyslu (" orgánové neurózy")
Jejich hlavní charakteristikou jsou příznaky související s poruchou trávení, jsou většinou závislé na kvalitě a kvantitě stravy. Mohou postihovat jakýkoli dutý orgán trávicího ústrojí, klinicky významné jsou funkční poruchy jícnu, žaludku a střeva, s jistou reservou i žlučového ústrojí.
Funkční poruchy žaludeční.
Hlavním a nejspornějším termínem je dyspepsie. Je třeba roznávat dyspepsii - příznak a dyspepsii – nemoc. Příznak dyspepsie může mít příčinu funkční či organickou. Římská kritéria definují dypepsii jako bolest nebo diskomfort v epi -a mezogastriu. Tuto definici nepokládáme za výstižnou, protože nevhodně zdůrazňuje lokalisaci a opomíjí vztah k trávení. Směšuje bolest a" diskomfort"(v naší terminologii indigesci) tj. nevůli, nestravnost, tlak, plnost, předčasnou sytost, pomalé trávení. Avšak většina nemocných dovede obě obtíže rozlišit a to přispívá ke klasifikaci funkční dyspepsie a k terapii.
Bolest je pocit víceméně lokalisovaný, zatímco indigesci nemocní nejsou schopni lokalisovat, používají neurčitých výrazů" je mi špatně"," mám zkažený žaludek"," bolí mě břicho"," mám odpor k jídlu" apod. V římské definici chybí charakteristika, která je pro dyspepsii významnější než lokalisace, totiž vztah k trávení-obtíže bývají vázány na příjem stravy, na její složení a množství. Pojem dyspepsie je tedy jen povšechným označením obtíží přisuzovaných horní části trávicího ústrojí.
Definice indigesce se může opírat o pocity a obtíže provázející trávení. Na rozdíl od normálního stavu, kdy zdravý člověk má v precibální fázi hlad a apetit, při jídle pociťuje uspokojení a po jídle příjemný pocit sytosti provázený odříhnutím přebytečného vzduchu spolykaného při jídle, je při indigesci nechutenství, předčasná sytost a pocit plnosti, tlaku a pomalého trávení s chybějícím nebo neuspokojivým odříhnutím.
Dyspepsie jako nemoc
Dyspepsie–nemoc se označuje jako funkční nebo neulcerózní dyspepsie či funkční gastropatie. Naše i římská klasifikace se shodují v tom, že existují dva základní typy, z nichž jeden se vyznačuje příznaky ve smyslu plus (dráždivý žaludek–ulcer-like dyspepsia) a druhý příznaky ve smyslu minus (chabý žaludek–dysmotility
dyspepsia). Dráždivý žaludek se projevuje kombinací indigesce a epigastrické bolesti. Termín ulcer-like dyspepsia je méně vhodný, neboť bolesti napodobující vřed jsou jen u zlomku případů, které označujeme jako pseudoulcerózní syndrom.
Chabý žaludek (dysmotility-like dyspepsia) se projevuje indigescí bez bolesti. Sem spadají případy označované dříve jako gastroptóza, hypotonická elongace žaludku, dolichogastrie. Často se sdružuje s funkčními obtížemi střevními a má ráz systémové poruchy celého trávicího ústrojí (neurodigestivní astenie). Příznaky střevních poruch jsou převážně vázány na defekaci a nemocní je převážně vyjadřují pojmy zácpa a průjem. Odborně se tyto pojmy většinou definují v termínech častosti vyprazdňování a hutnosti stolice, avšak lze je nahlížet podobně jako u žaludku s ohledem na pocity provázející defekaci .
Funkční střevní poruchy se v Římských kritériích shrnují do diagnózy syndrom dráždivého střeva. Jde však o souborné označení pro několik stavů, které si zaslouží samostatné postavení, protože se jejich diagnostika a terapie zčásti liší :
Dráždivý tračník se projevuje bolestmi břicha a nutkavými defekacemi. Má několik podtypů, z nichž některé maji symptomatologii tak charakteristickou, že tuto diagnózu můžeme stanovit se značnou pravděpodobností už na základě anamnézy. Jsou to: ranní frakcionované defekace, postprandiální defekace a tzv. debakly (občasné koliky následované sérií naléhavých defekací s postupně řídnoucí stolicí a event. příměsí hlenu–mukózní kolika).

Spastická zácpa se projevuje bolestmi břicha a zácpou, funkční průjem se projevuje průjmem bez výrazných bolestí. Přirozeně existují i formy neúplné a atypické, projevující se např. jen bolestmi břicha a nepravidelnou stolicí nebo jen flutulencí, někdy jen záchvatovitou flatulencí. Další nemocí s typickou symptomatologií, která v Římských kritériích chybí, je kvasná enteropatie, podmíněná hyperkinezí tenkého střeva, vzestupem sacharolytické bakteriální flory do tenkého střeva a kvasnou dysmikrobií. Zahrnovat všecky tyto stavy pod jeden syndrom dráždivého střeva znamená ochuzovat se o významná diagnostická a terapeutická hlediska.

FUNKČNÍ PORUCHY ANOREKTÁLNÍ

V římské klasifikaci postrádáme dvě hlavní poruchy patřící do této skupiny: dyschezii a dráždivý konečník.
Dyschezie je podmíněna snížením příp. ztrátou citlivosti konečníku na rozpětí stolicí a útlumem defekačního reflexu. Klinicky se projevuje jako tzv. prostá zácpa.
Dráždivý konečník je naopak charakterisován snížením prahu pro vnímání rozpětí konečníku a tedy častým nucením na stolici. Je třeba ho odlišovat od tenesmů, které se liší příměsí chorobných příměsí a na rozdíl oddráždivého konečníku se vyskytují i v noci.

Funkční poruchy žlučové.
Klinicky významná je biliární dyskineze, připisovaná dysfunkci v oblasti svěračů žlučového ústrojí. Zřetelně se projevuje u postoperačních stavů, u nichž však je podezření na účast organických změn. Ostatní projevy uváděné v římské klasifikaci pod názvy dysfunkce žlučníku nebo Oddiho svěrače aj.-jsou laboratorními, převážně rentgenovými a manometrickými nálezy, jejichž korelace s klinickými obtížemi je problematická. Mnoho funkčních poruch označovaných za funkční žlučovou poruchu je ve skutečnosti funkční dyspepsií při asymtomatické cholelitiáze.
Proto jsou výsledky cholecystektomie neuspokojivé.

Literatura: Mařatka Z: Praktická gastroenterologie. 2. vyd. Stát. zdrav. naklad., Praha 1968.
 Mařatka Z: a spol.: Gastroenterologie. Karolinum, Praha 1999.

Poruchy neuropatické trávicí ("funkční" v užším smyslu)
Ústa stomatodynie glossodynie funkční xerostomie záchvatovité slinění
Jícen globus hystericus aerofagie spazmus jícnu hypertenzní jícnový svěrač horní
hypertenzní jícnový svěrač dolní
Žaludek psychogenní zvracení funkční gastropatie
a) dráždivý žaludek
b) pseudoulcerózní syndrom
c) chabý žaludek
Tenké a tlusté střevo domnělá zácpa předstíraný průjem "plynatost"
neplynové vzedmutí břicha
pseudoapendicitida
funkční střevní poruchy
kvasná enteropatie
funkční kolopatie
a) dráždivý tračník
b) spastická zácpa
c) funkční průjem

Štítky

Životospráva a dlouhý život Psychiatrie a psychologie Civilizační nemoci Ostatní Humor v medicíně Prevence Medicina Spánek a jeho poruchy Novinky a zajímavosti Pozitivní myšlení Stáří Psychosomatická medicina moderní medicina Diferenciální diagnostika Vtipné a pozitivní Americké zdravotnictví Demence Infekční nemoci Léčivé rostliny Patologie Racionální výživa Sociální sítě Úvod Alzheimerova choroba Dětské lékařství Historie Interna a kardiologie MIKROBIOLOGIE Metabolický syndrom Osobnostní patologie Oční (ophthalmologie) Zdraví Ze života lékařů Bolest Bylinky Gastroenterologie Lymeská Borelióza Meteorosenzitivita Nemoci prostaty Nemocný vypráví Osobnost lékaře Prostata Ateroskleróza Bylinky a spánek Cestovní medicina Dehydratace Deprese Glaukom Hypertensní choroba Imunita Laboratorní diagnostika Ledviny MUDr. Jan Hnízdil Neurologie ORL Prof. Koukolík Prof. MUDr. Pavel Pafko Rakovina prostaty (caP) Urologie Virosa Zdravotní pojištění emoce Afty Alternativní medicina Anatomie Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Chřipka Crux medicorum Deprivanti a deprivantství Diabetes mellitus Dna Dětská obezita Empatie Febrilní křeče Hepatologie Hyperpyrexie Kráťa Mikroorganismy Mozek Mozek a drogy Nefrologie Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Placebo efekt Psychoaktivní látky Sanitka Steatóza jater Stomatologie Ze života sestřiček Zácpa Obstipatio Závislost strach stres úzkost Afektivní neurověda Afrodisiaka Alergie Americké školství Amerika Antioxydanty Biochemie Bioklimatologie Blogy Bolesti nohou Chirurgie Cholera Cholesterol Citový mozek Dengue Divizna velkokvětá Domácí lékárna EKG Elizabeth Blackwell Emergency Epidemiologie Erythema migrans Etnika Flejberk Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie GDX Access Gaudeamus igitur Google Hemagel Horečka Humor Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hypertenze Infekční koutky Instinkty Ischemická choroba Janae Bradley Kašel Klysma neboli klystýr Léky nové generace Lékárny M.Parkinsoni MUDr. Plzák Marek Slabý Max Kašparů Meduňka Mikrobiom Minerály Motivace Munchhausenův syndrom Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci štítné žlázy Nobelovy ceny Objevy Oldřich Vinař Ostropestřec mariánský Očkování Paliativní medicina Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Počítače a diagnostika Preexisting condition Premenstruační syndrom Propedeutika Proteiny Psychopatie Přetížení organizmu Radost Rychlá pomoc Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Steak TOPLekar.cz Tonometry Toxiny Transplantace Třezalka USA Verše Vilcacora Vitaminy Vlídné slovo Zvěřina cervicocraniální syndrom prof. Matějček psychoanalýza pudy Školní zdravotní služba Židovský

Vybraný příspěvek

Včasná opatření při horečce u dětí. Jak měřit teplotu. Hyperpyrexie. Febrilní křeče. Rychlá pomoc.

Dítě s horečkou nesmí být bez dozoru Pediatrie Horečka u dětí Včasné řešení situace u dětí v horečce Rady maminkám Pokud pozorujeme ...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...