O Parkinsonově chorobě...Příčina je neznámá

Zdravé stáří je šťastné
Parkinsonova choroba je jedním z nejčastějších neurologických onemocnění.
Průměrný věk v době diagnózy je 55 .
Pouze pět až deset procent případů se vyskytuje před dosažením věku 40 let, jak zaznamenaly zprávy.
Časté falešné diagnózy jsou revmatoidní poruchy, deprese, třes nebo Alzheimerova demence.

Co je nové u této nemoci...

Vědci zřejmě přišli na to, jak dochází k odumírání nervových buněk u lidí postižených Parkinsonovou chorobou. Jejich objev by mohl vést k vývoji léčiv výrazně zpomalujících celý degenerativní proces, který jen v Česku postihuje přibližně jednoho člověka z tisíce. Výsledky publikoval tým kolem doktora Syeda Z. Imama ze Střediska pro zdravotní vědy Univerzity v Texasu v časopise The Journal of Neuroscience.
Příčina je neznámáAž dosud se dařilo vysvětlit pouze pět procent případů, a to známou genetickou mutací. Příčina onemocnění u většiny ostatních pacientů však byla neznámá. Po výzkumu provedeném na buněčných kulturách a mozkových tkání vědci zjistili, že oxidativní stres, při kterém volné kyslíkové radikály poškozují různé části buněk, způsobuje spuštění aktivity enzymu nazývaného c-Abl. Aktivace c-Abl pak vede ke změnám v bílkovině nazývané parkin. 
Právě mutace parkinu způsobuje dědičnou formu Parkinsonovy nemoci. Bílkovina parkin je součástí komplexu, který odpovídá za odbourávání jiných bílkovin. V případě, že je parkin mutovaný, dochází k hromadění těchto nezpracovaných proteinů v mozku. A právě to je pravděpodobně hlavní příčinou následného postupného odumírání neuronů a zhoršování stavu pacienta. Aby zabránili smrti nervových buněk v tkáňových kulturách, použili vědci látky potlačující aktivitu c-Abl. Pokud budou fungovat stejně i na zvířecích modelech, mohla by být cesta k přímému použití na lidech poměrně rychlá. Stejné látky jsou totiž už schváleny a používány k léčbě leukémie a nádorů trávicího systému.
Pomalá degeneraceParkinsonova nemoc je způsobena úbytkem nervových buněk v části středního mozku, nazývané substantia nigra (černá substance), a nedostatkem dopaminu v bazálních gangliích mozku. To vede ke klasickým projevům této nemoci, mezi které patří ztuhlost, pomalé pohyby, třes rukou či zhoršená mimika. Třes se postupně stává nekontrolovatelným, typická je šouravá chůze v předklonu s rukama ohnutýma v loktech, častá je i demence. 
Parkinsonova choroba se obvykle vyskytuje u lidí starších 50 let (u šedesátiletých je postižen průměrně jeden člověk ze sta), ale může k němu výjimečně dojít i u osob mladších. Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle jejího objevitele. Při tomto onemocnění, dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony).

Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby.

Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.
Rizikové faktory Parkinsonové choroby
Většinou nelze dopředu předvídat, koho toto onemocnění postihne, protože stále ještě není vědecky prokázáno, co je vlastně jeho příčinou. Jedna z teorií poukazuje na možnost genetických predispozic a nepříznivého vlivu vnějšího prostředí. Dokonce byly prokázány dědičné formy tohoto onemocnění, ale je jich podstatná menšina. Rizikové se uvádí i užívání heroinu a jiných toxických látek, vniknutí virové mozkové infekce a opakované zhmoždění hlavy. Další faktory nejsou doposud známy.

Prevence Parkinsonové choroby
Žádná účinná prevence tohoto onemocnění bohužel neexistuje. Jsou však dostupné látky, které jsou schopny zvýšit produkci dopaminu a působí blahodárně na mozkovou tkáň a nervové funkce. Významným producentem dopaminu je vitamín B6, který je obsažen především v avokádu, bramborách, banánech, rybách a drůbeži.

Pozitivně ovlivňují funkci mozku i byliny jako ploštičník, ženšen, mučenka, kozlík lékařský a česnek.

Průběh a příznaky nemoci jsou u každého člověka individuální a mohou se tedy projevit odlišně.

První symptomy bývají vcelku nenápadné, patří mezi ně rychlejší únava, pocity tuhosti a těžkosti končetin, křeče, zpomalení chůze a zvýšená sekrece slin, slz a potu. Většina nemocných jim ale nepřisuzuje větší význam, dokud se onemocnění nepřehoupne do druhé fáze.

V úzké souvislosti s nedostatkem dopaminu se objevuje nejtypičtější příznak, a to třes (tremor). Dopamin totiž působí na pohyb tlumivě (inhibičně), a pokud je dopaminu nedostatek, je nahrazen jiným přenašečem (acetylcholinem), jehož vliv je vzrušivý (excitační). Třes se nejdříve objevuje na jedné z horních končetin, později na obou horních končetinách, dolní čelisti, očních víčkách, čele i dolních končetinách. Většinou se projevuje jen v klidu, při aktivním pohybu náhle mizí.

Mezi další projevy patří pomalé nekoordinované pohyby, obličej s minimální mimikou (tzv. maska) a šouravá chůze v předklonu.

S postupem času jsou příznačné i poruchy rovnováhy, pády, vegetativní obtíže (zácpa) a inkontinence moči (porucha močení).
Časté jsou i problémy s komunikací, obtížná artikulace (tichý, monotónní projev), těžkosti s psaním (zmenšování písma) a zahájením jakéhokoli pohybu.

Úzkost, demence, deprese, ztráta pozornosti až zmatenost a ztráta paměti nejsou podmínkou, ale jejich výskyt je poměrně častý.

Svalová ztuhlost (rigidita) je také jedním z hlavních symptomů. Z počátku se projeví pouze na jedné straně těla zvýšeným svalovým napětím, v jehož důsledku musí postižený sval pracovat přes zvýšený odpor. Pacienti mají obtíže při snaze dovést pohyb do krajní polohy a častěji trpí na bolesti ramen a zad. Někdy se také dostavuje zcela náhlé přerušení pohybu (tzv. freezing) a člověk pak není po krátký časový úsek schopen dokončení pohybu.

Diagnostika Parkinsonové choroby Parkinsonova choroba není zcela jasně prokazatelná žádným vyšetřením a její příznaky jsou specifické i pro jiná onemocnění. Diagnostikována může být až po vyloučení jiných příčin onemocnění a po zjištění jejího průběhu a příznaků.

Mezi praktikovaná vyšetření patří odběr krve, CT vyšetření mozku (počítačová tomografie), EEG vyšetření (elektroencefa­lografe), SONO krčních tepen (ultrazvuk) a NMR (nukleární magnetická resonance).
Léčba Parkinsonové choroby
Parkinsonova nemoc je zatím neléčitelné onemocnění, avšak existuje mnoho způsobů jak zpomalit její průběh a zajistit nemocným takřka plnohodnotný život. Léčba je většinou zahájena různými léky, které se liší dle intenzity příznaků a přidružených nemocí. Na počátku se většinou používají přípravky jako amantadin nebo selegilin, které poskytují ochranu postiženým částem mozku a usnadňují vedení signálů.

Ve fázi, kdy se u nemocných objevuje již výrazný třes, pokračuje léčba např. biperidinem a v poslední etapě onemocnění se většinou předepisuje preparát levodopa. Tento lék je považován za jeden z nejúčinnějších. Je vstřebáván z tenkého střeva do krve a odtud do mozku, kde se přeměňuje na dopamin. Tím se jeho množství v černé substanci stabilizuje a dojde ke zmírnění příznaků a zlepšení psychiky. Po delší době se však snižuje účinnost léku a nepříjemné projevy nemoci se začnou znovu objevit.

Další možností léčby je chirurgický zákrok. K tomu se přistupuje ale až v případech, kdy se stav pacienta velice rychle zhoršuje, nebo ve fázi, kdy již žádná jiná léčba nepomáhá. V úvahu přicházejí 2 operační varianty. První, tzv. pallidotomie, se snaží docílit zlepšení stavu pomocí zničení části mozkové tkáně, konkrétně bledého jádra (globus pallidus). A druhou možností je stimulace mozku pomocí implantované elektrody.

V současnosti se vědci domnívají, že důležitou roli v léčbě parkinsonovy choroby by mohla hrát implantace kmenových buněk. Tato metoda je ale stále ještě ve fázi výzkumu.

Součástí léčby by měla být také spolupráce s fyzioterape­utem. Aby se zachovala svalová síla a tonus, je nutný každodenní pohyb, především chůze. Aktivní cvičení by však nemělo vést k únavě, která by pro organismus byla spíše stresovou záležitostí a mohla by příznaky ještě zhoršit. Pozitivní působení zaznamenala také masáž, jóga a tai-chi.

Dále se také doporučuje trénování mozku procvičováním paměti, vědomostí a orientovanosti. Vhodné je věnovat se novým zájmům a plnění různorodých úkolů.

Zpomalit vývoj příznaků mohou i různé potravinové doplňky. Léčebný efekt se přisuzuje vitamínu B6, E, C, koenzymu Q10, výtažkům z ginko biloby a rybímu tuku. O užívání se však vždy nejdříve poraďte se svým lékařem!

Lidé s parkinsonovou chorobou sice nemají určená žádná dietní opatření, ale někteří odborníci se domnívají, že pro zdraví prospěšnější je strava bohatá na uhlovodany (např. obiloviny, zelenina, rýže, těstoviny) než na bílkoviny (maso, mléčné produkty). Bylo totiž prokázáno, že bílkoviny (proteiny) zpomalují tvorbu levodopy.

Na základě výše uvedených informací je samoléčba založena na pravidelné konzumaci léků, dostatku fyzických i psychických aktivit, popř. užívání potravinových doplňků.

Také je vhodné provést v obytných prostorech zvláštní bezpečnostní opatření a dbát na pořádek. Doporučuje se umístění protiskluzových podložek na dlaždice a do vany, pořízení stabilních křesel a židlí s opěrkami pro ruce a dbát na úklid drobných předmětů především z podlahy (boty, nářadí, oblečení,… ), aby se zamezilo nebezpečí pádu.

Od nepříjemných depresí může pomoci připojení se k terapeutické skupině osob se stejnými obtížemi.
Komplikace Parkinsonové choroby Samotná parkinsonova nemoc je sice onemocněním neléčitelným, ale ne smrtelným. Příčinou úmrtí parkinsoniků většinou bývají doprovodná onemocnění, nejčastěji pneumonie.
Dále je přisuzováno předčasné úmrtí depresím a demenci, které se začínají u postižených osob objevovat v posledních fázích onemocnění.

Mezi časté poruchy u parkinsoniků se řadí úzkost, apatie, ztráta paměti, narušení zrakových funkcí (poškození zrakové citlivosti, prostorové orientace, neschopnost rozlišení barev nebo dvojité vidění), poruchy spánku, závratě, bolesti kloubů a svalů, zácpa, močová inkontinence a dysfunkce pohlavních orgánů.
Výskyt Parkinsonové choroby: Parkinsonova nemoc se vyskytuje na celém světě, u všech lidských plemen, národností, nezávisle na ekonomické a sociální situaci, životní úrovni, typu stravy, či druhu zaměstnání. Jediným spolehlivým ukazatelem je věk, neboť z 90% postihuje pouze lidi starší 50 let.

Štítky

Životospráva a dlouhý život Psychiatrie a psychologie Civilizační nemoci Ostatní Humor v medicíně Prevence Medicina Spánek a jeho poruchy Novinky a zajímavosti Pozitivní myšlení Stáří Psychosomatická medicina moderní medicina Diferenciální diagnostika Vtipné a pozitivní Americké zdravotnictví Demence Infekční nemoci Léčivé rostliny Patologie Racionální výživa Sociální sítě Úvod Alzheimerova choroba Dětské lékařství Historie Interna a kardiologie MIKROBIOLOGIE Metabolický syndrom Osobnostní patologie Oční (ophthalmologie) Zdraví Ze života lékařů Bolest Bylinky Gastroenterologie Lymeská Borelióza Meteorosenzitivita Nemoci prostaty Nemocný vypráví Osobnost lékaře Prostata Ateroskleróza Bylinky a spánek Cestovní medicina Dehydratace Deprese Glaukom Hypertensní choroba Imunita Laboratorní diagnostika Ledviny MUDr. Jan Hnízdil Neurologie ORL Prof. Koukolík Prof. MUDr. Pavel Pafko Rakovina prostaty (caP) Urologie Virosa Zdravotní pojištění emoce Afty Alternativní medicina Anatomie Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Chřipka Crux medicorum Deprivanti a deprivantství Diabetes mellitus Dna Dětská obezita Empatie Febrilní křeče Hepatologie Hyperpyrexie Kráťa Mikroorganismy Mozek Mozek a drogy Nefrologie Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Placebo efekt Psychoaktivní látky Sanitka Steatóza jater Stomatologie Ze života sestřiček Zácpa Obstipatio Závislost strach stres úzkost Afektivní neurověda Afrodisiaka Alergie Americké školství Amerika Antioxydanty Biochemie Bioklimatologie Blogy Bolesti nohou Chirurgie Cholera Cholesterol Citový mozek Dengue Divizna velkokvětá Domácí lékárna EKG Elizabeth Blackwell Emergency Epidemiologie Erythema migrans Etnika Flejberk Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie GDX Access Gaudeamus igitur Google Hemagel Horečka Humor Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hypertenze Infekční koutky Instinkty Ischemická choroba Janae Bradley Kašel Klysma neboli klystýr Léky nové generace Lékárny M.Parkinsoni MUDr. Plzák Marek Slabý Max Kašparů Meduňka Mikrobiom Minerály Motivace Munchhausenův syndrom Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci štítné žlázy Nobelovy ceny Objevy Oldřich Vinař Ostropestřec mariánský Očkování Paliativní medicina Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Počítače a diagnostika Preexisting condition Premenstruační syndrom Propedeutika Proteiny Psychopatie Přetížení organizmu Radost Rychlá pomoc Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Steak TOPLekar.cz Tonometry Toxiny Transplantace Třezalka USA Verše Vilcacora Vitaminy Vlídné slovo Zvěřina cervicocraniální syndrom prof. Matějček psychoanalýza pudy Školní zdravotní služba Židovský

Vybraný příspěvek

Včasná opatření při horečce u dětí. Jak měřit teplotu. Hyperpyrexie. Febrilní křeče. Rychlá pomoc.

Dítě s horečkou nesmí být bez dozoru Pediatrie Horečka u dětí Včasné řešení situace u dětí v horečce Rady maminkám Pokud pozorujeme ...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...