O buněčných receptorech

receptory - bílkovinné molekuly vnořené do povrchové membrány buněk
Nobelova cena za chemii
Lidské tělo může fungovat jen díky tomu, že si jeho buňky neustále předávají informace o tom, co se v jejich okolí děje. K tomu nezbytně potřebují receptory - bílkovinné molekuly vnořené do povrchové membrány buněk. Fungují jako chemické receptory: jsou umístěny do mezibuněčného prostoru a čekají na molekuly, které jím plují. Mají-li vhodnou chemickou strukturu, na kterou je příslušný receptor vyladěn, připojí se k němu. Buňka tím dostane signál, že se něco děje, a může reagovat. Například zahájí syntézu nějaké další molekuly nebo naopak zastaví průběh některé z bezpočtu biochemických reakcí, které v ní probíhají.
-
Nervová buňka (neuron) se synapsemi Američtí biochemici Robert J. Lefkowitz a Brian K. Kobilka obdrželi Nobelovu cenu za společnou práci týkající se důležité skupiny buněčných receptorů. Mimo jiné se podílejí na stresové reakci, při níž se vyplavuje adrenalin, nebo na vnímání chutí a pachů (včetně feromonů).

Robert J. Lefkowitz z Dukeovy univerzity studoval od roku 1968 receptory pomocí radioaktivního značení. K nejrůznějším hormonům a signálním molekulám "přilepil" radioaktivní izotop jódu a sledováním míst, kde v těle září, odhalil první receptory na buněčných membránách. Mimo jiné receptor pro adrenalin, který se jeho týmu podařilo z membrány izolovat.

Brian K. Kobilka ze Stanfordovy univerzity působil v 80. letech v Lefkowitzově týmu. Podařilo se mu izolovat gen, podle něhož buňky adrenalinový receptor vyrábějí. Díky tomu se vědci dozvěděli, že tento receptor je velmi podobný rodopsinu - bílkovině, která v oku reaguje na dopadající světlo. Záhy se ukázalo, že obě bílkoviny patří do rozsáhlé skupiny receptorů, které v těle plní nejrůznější funkce.

Podílejí se na vnímání světla, chutí i vůní, hrají roli v imunitní reakci a reagují také na nejrůznější látky ovlivňující nervový systém, například adrenalin, dopamin nebo serotonin. Jejich význam pro fungování těla je tedy obrovský.

Receptory spřažené s G-proteinem kóduje asi tisícovka genů, což je obrovské množství, uvědomíme-li si, že celý lidský genom je tvořen asi 24 tisíci genů. Výzkum oceněný letošní Nobelovou cenou za chemii tedy zásadním způsobem pomohl pochopení lidského těla.

Asi polovina všech léků tyto receptory nějakým způsobem ovlivňuje.

Otevírá se další možnost:
Buněčné receptory a léky

Štítky

Životospráva a dlouhý život Psychiatrie a psychologie Civilizační nemoci Ostatní Humor v medicíně Prevence Medicina Spánek a jeho poruchy Novinky a zajímavosti Pozitivní myšlení Stáří Psychosomatická medicina moderní medicina Diferenciální diagnostika Vtipné a pozitivní Americké zdravotnictví Demence Infekční nemoci Léčivé rostliny Patologie Racionální výživa Sociální sítě Úvod Alzheimerova choroba Dětské lékařství Historie Interna a kardiologie MIKROBIOLOGIE Metabolický syndrom Osobnostní patologie Oční (ophthalmologie) Zdraví Ze života lékařů Bolest Bylinky Gastroenterologie Lymeská Borelióza Meteorosenzitivita Nemoci prostaty Nemocný vypráví Osobnost lékaře Prostata Ateroskleróza Bylinky a spánek Cestovní medicina Dehydratace Deprese Glaukom Hypertensní choroba Imunita Laboratorní diagnostika Ledviny MUDr. Jan Hnízdil Neurologie ORL Prof. Koukolík Prof. MUDr. Pavel Pafko Rakovina prostaty (caP) Urologie Virosa Zdravotní pojištění emoce Afty Alternativní medicina Anatomie Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Chřipka Crux medicorum Deprivanti a deprivantství Diabetes mellitus Dna Dětská obezita Empatie Febrilní křeče Hepatologie Hyperpyrexie Kráťa Mikroorganismy Mozek Mozek a drogy Nefrologie Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Placebo efekt Psychoaktivní látky Sanitka Steatóza jater Stomatologie Ze života sestřiček Zácpa Obstipatio Závislost strach stres úzkost Afektivní neurověda Afrodisiaka Alergie Americké školství Amerika Antioxydanty Biochemie Bioklimatologie Blogy Bolesti nohou Chirurgie Cholera Cholesterol Citový mozek Dengue Divizna velkokvětá Domácí lékárna EKG Elizabeth Blackwell Emergency Epidemiologie Erythema migrans Etnika Flejberk Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie GDX Access Gaudeamus igitur Google Hemagel Horečka Humor Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hypertenze Infekční koutky Instinkty Ischemická choroba Janae Bradley Kašel Klysma neboli klystýr Léky nové generace Lékárny M.Parkinsoni MUDr. Plzák Marek Slabý Max Kašparů Meduňka Mikrobiom Minerály Motivace Munchhausenův syndrom Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci štítné žlázy Nobelovy ceny Objevy Oldřich Vinař Ostropestřec mariánský Očkování Paliativní medicina Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Počítače a diagnostika Preexisting condition Premenstruační syndrom Propedeutika Proteiny Psychopatie Přetížení organizmu Radost Rychlá pomoc Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Steak TOPLekar.cz Tonometry Toxiny Transplantace Třezalka USA Verše Vilcacora Vitaminy Vlídné slovo Zvěřina cervicocraniální syndrom prof. Matějček psychoanalýza pudy Školní zdravotní služba Židovský

Vybraný příspěvek

Včasná opatření při horečce u dětí. Jak měřit teplotu. Hyperpyrexie. Febrilní křeče. Rychlá pomoc.

Dítě s horečkou nesmí být bez dozoru Pediatrie Horečka u dětí Včasné řešení situace u dětí v horečce Rady maminkám Pokud pozorujeme ...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...