Fysiologie spánku obecně


Dětská potřeba spánku
Potřeba spánku je přísně individuální. Zdravý organismus potřebuje denně přibližně 6 - 8 hodin spánku. Existují však lidé, kterým vystačí 5 - 6 hodin, např. Napoleon Bonaparte spal údajně pouhé 4 hodiny. Jen asi 2 % populace mají potřebu spánku nižší než 5 hodin, naproti tomu asi 2 % populace vyžadují spánek delší než 9 hodin.

Asi 90 % dospělých spí 6 – 9 hodin. Pokud je délka spánku kratší, mohou se u jedinců projevit známky ospalosti. Spánková deprivace se projeví neschopností prožít den bez chvilkové ztráty energie a plného stavu bdění, zvyšuje se nepozornost, především v odpoledních hodinách. Názor předního vědce, zabývajícího se výzkumem spánku, Maase zní, že každodenní ztráta jedné hodiny spánku v průběhu jednoho týdne odpovídá jedné probdělé noci. Podle jeho názoru, pokud si člověk prodlouží 8hodinový spánek o další dvě hodiny, výsledkem může být podstatné zvýšení bdělosti.

Bylo prokázáno, že s věkem se mění denní rozložení spánku. Novorozenci spí v pravidelných intervalech několikrát denně, jejich spánek je polyfázický. Kojenci mívají spánek trifázický, kdy je dlouhý noční spánek doplněn o dopolední a odpolední odpočinek. Dopolední spánek ustupuje postupně do pozadí, předškoláci mívají pouze dlouhý noční spánek a odpolední siestu. Nástup do školy se sebou přináší spánek monofázický, který je charakteristický i pro období dospívání a dospělost. Zajímavostí je, že ve stáří se odpolední siesty stávají často součástí dne, u některých může nastat situace, kdy lidé spí ve dne a v noci bývají vzhůru (tzv. invertovaný spánek).

Samotná délka spánku není jediným faktorem, který ovlivňuje pocit svěžesti a odpočatosti po probuzení. Důležitou roli hrají také kvalita a hloubka spánku. O tom, jak se budeme cítit po probuzení, rozhoduje jednak zastoupení hlubokého spánku (III. - IV. stádium), dalším velice významným faktorem je počet proběhlých úplných spánkových cyklů, což zahrnuje stádia non-REM I. - IV. a jednu spánkovou periodu REM. Přirozeně tj. bez budíku, se člověk probouzí po několikátém násobku spánkového cyklu (přibližně po násobcích 1,5 hodin) a nejčastěji nastává ráno probuzení po ukončení REM fáze, která je konečnou fází spánkového cyklu. Po probuzení z této fáze se člověk cítí čilý, odpočinutý. Pokud nás něco probudí dříve, může se stát, že se vzbudíme uprostřed spánkového cyklu. Taková probuzení se sebou přinášejí pocit nevyspání, člověk se necítí zcela fit.

Štítky a MENU

Afektivní neurověda Afrodisiaka Afty Alergie Alternativní medicina Alzheimerova choroba Americké školství Americké zdravotnictví Amerika Anatomie Antioxydanty Ateroskleróza Biochemie Bioklimatologie Blogy Bolest Bolesti nohou Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Bylinky Bylinky a spánek cervicocraniální syndrom Cestovní medicina Citový mozek Civilizační nemoci Crux medicorum Dehydratace Demence Dengue Deprese Deprivanti a deprivantství Dětská obezita Dětské lékařství Diabetes mellitus Diferenciální diagnostika Divizna velkokvětá Dna Domácí lékárna EKG Elizabeth Blackwell Emergency emoce Empatie Epidemiologie Erythema migrans Etnika Febrilní křeče Flejberk Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie Gastroenterologie Gaudeamus igitur GDX Access Glaukom Google Hemagel Hepatologie Historie Horečka Humor Humor v medicíně Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hyperpyrexie Hypertensní choroba Hypertenze Chirurgie Cholera Cholesterol Chřipka Imunita Infekční koutky Infekční nemoci Instinkty Interna a kardiologie Ischemická choroba Janae Bradley Kašel Klysma neboli klystýr Kráťa Laboratorní diagnostika Léčivé rostliny Ledviny Lékárny Léky nové generace Lymeská Borelióza M.Parkinsoni Marek Slabý Max Kašparů Medicina Meduňka Metabolický syndrom Meteorosenzitivita MIKROBIOLOGIE Mikrobiom Mikroorganismy Minerály moderní medicina Motivace Mozek Mozek a drogy MUDr. Jan Hnízdil MUDr. Plzák Munchhausenův syndrom Nefrologie Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci prostaty Nemoci štítné žlázy Nemocný vypráví Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Neurologie Nobelovy ceny Novinky a zajímavosti Objevy Očkování Oční (ophthalmologie) Oldřich Vinař ORL Osobnost lékaře Osobnostní patologie Ostatní Ostropestřec mariánský Paliativní medicina Patologie Placebo efekt Počítače a diagnostika Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Pozitivní myšlení Preexisting condition Premenstruační syndrom Prevence Prof. Koukolík prof. Matějček Prof. MUDr. Pavel Pafko Propedeutika Prostata Proteiny Přetížení organizmu Psychiatrie a psychologie Psychoaktivní látky psychoanalýza Psychopatie Psychosomatická medicina pudy Racionální výživa Radost Rakovina prostaty (caP) Rychlá pomoc Sanitka Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Sociální sítě Spánek a jeho poruchy Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Stáří Steak Steatóza jater Stomatologie strach stres Školní zdravotní služba Tonometry TOPLekar.cz Toxiny Transplantace Třezalka Urologie USA Úvod úzkost Verše Vilcacora Virosa Vitaminy Vlídné slovo Vtipné a pozitivní Zácpa Obstipatio Závislost Zdraví Zdravotní pojištění Ze života lékařů Ze života sestřiček Zvěřina Židovský Životospráva a dlouhý život

Vybraný příspěvek

Včasná opatření při horečce u dětí. Jak měřit teplotu. Hyperpyrexie. Febrilní křeče. Rychlá pomoc.

Dítě s horečkou nesmí být bez dozoru Pediatrie Horečka u dětí Včasné řešení situace u dětí v horečce Rady maminkám Pokud pozorujeme ...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...