Alzheimerova nemoc a stárnutí nové poznatky o nástupu demence

O kávě se v mediích píše v souvislosti s Alzheimerovou nemocí

Alzheimerova nemoc

Alzheimerova nemoc je nezvratná forma demence s charakteristickými znaky jako porucha paměti, progresivní ubývání intelektuálních schopností, zhoršování jazykových a řečových dovedností jakož i změny osobnosti a chování, které jsou posléze na překážku normálním každodenním činnostem. V současné době trpí Alzheimerovou nemocí až (5.2 mil. Američanů, v České republice je odhadován její výskyt na 120.000 obyvatel).

Je sice pravda, že některé projevy AN se podobají změnám, jaké v mozku obvykle nacházíme s postupujícím věkem, avšak AN není normální součástí procesu stárnutí. Rozvoj abnormálních proteinových struktur v mozku známých jako senilní plaky (SP) a neurofibrilární klubka (NFK) nakonec vede k poškození nervových buněk a k buněčné smrti. Rozpad nervových buněk způsobuje také pokles hladin látek zvaných neurotransmittery (z nichž nejdůležitější je acetylcholin), které pomáhají přenášet mozkové signály. Časem pak AN omezuje součinnost různých oblastí mozku.

S věkem roste závažnou měrou riziko vzniku AN a dalších forem demence. Zhruba 10-12% bude postiženo demencí, než se dožije 65 let, a toto riziko stoupne na 50% u těch, kdo se dožijí sta let věku. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Spojených států se dožívá stále vyššího věku, může podle odhadů Asociace pro Alzheimerovu nemoc celkový počet postižených dosáhnout 7,7 milionu do roku 2030 a11-16 milionů do roku 2050. I v České republice je odhadován do této doby čtyřnásobný nárůst nemocných s AN.

  S věkem roste riziko vzniku AN a dalších forem demence  
AN s pozdním nástupem začíná od 65. roku věku a podle všeho není zděděná. AN s časným nástupem začíná před dosažením 65 let, postihuje 5 až 10% všech případů AN a pravděpodobně je geneticky vázaná.

Genetické souvislosti

Alzheimerovu nemoc zřejmě vyvolává celá řada dosud nedostatečně prozkoumaných faktorů. O třech genech, jejichž normální funkce je třeba teprve určit, se hovoří v souvislosti se vzácnými formami familiární AN s časným nástupem (EOFAD, známými také jako AN 3. typu nebo pouze AN3). Určité mutace v každém z těchto genů (jsou známy jako PSEN1, PSEN2 a APP) produkují abnormální proteiny vedoucí k onemocnění AN. Pravděpodobnost, že tato genová mutace se přenese na každé z dětí postižené osoby, je 50%. Doposud však byly mutace v těchto třech genech zjištěny jen u velmi malého počtu konkrétních rodin.

Testy na geny presenilin 1 (PSEN 1 na chromosomu 14), presenilin II (PSEN2
na chromosomu 1) a na amyloidní prekursorový protein (APP na chromosomu 21) nejsou dosud na trhu, už se však používají k výzkumných účelům.

Identifikovány byly ještě další geny s vazbou na AN s pozdním nástupem, ty se však za přímou příčinu nepovažují. Tyto"susceptibilní" geny mohou pomoci vysvětlit zvýšené riziko onemocnění Alzheimerovou nemocí s pozdním nástupem u jedinců, kteří mají postižené příbuzné ve vlastní rodině. Nejzřetelněji určeným susceptibilním genem pro AN pozdního nástupu je gen ApoE. Ten reguluje produkci apolipoproteinu E, tj. proteinu, který spolu s tělním tukem vytváří lipoproteiny jako podstatnou složku lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL). Jejich úkolem je pak vychytávat přebytečný cholesterol a transportovat ho krevní cestou do jater k odbourání. Každý člověk má dvě kopie genu ApoE existujícího v kombinaci tří forem (e2, e3 a e4). Přítomost alely ApoE e4 se uvádí v souvislosti s většinou familiárních případů a se zvýšeným rizikem AN.

Riziko onemocnění AN se může lišit v závislosti na etnickém původu; tak např. u Američanů afrického původu je až čtyřikrát vyšší a u Hispánců až dvakrát vyšší než u bělochů. K dalším rizikovým faktorům uváděným v souvislosti s AN patří metabolické poruchy na bázi inzulinové rezistence, otylost, vysoký krevní tlak, dyslipidémie, zánětlivé markery a cukrovka.

U většiny osob s Downovým syndromem, který vzniká v důsledku abnormální trizomie chromozomu 21, posléze dochází k určitým mentálním změnám často spojovaným s AN, a to zpravidla před dosažením 4. či 5. decenia. Patologický nález v mozku takto postižených dospělých pacientů s DS se nápadně podobá nálezu u AN. Trizonie chromozomu 21 vyvolává zvýšenou tvorbu proteinu, který se hromadí a vytváří senilní plaky podobné těm, které zjišťujeme u AN. Příbuzní osob s DS nejsou vystaveni riziku AN, protože asi nebudou mít nadbytečnou kopii chromozomu 21.

Štítky

Životospráva a dlouhý život Psychiatrie a psychologie Civilizační nemoci Ostatní Humor v medicíně Prevence Medicina Spánek a jeho poruchy Novinky a zajímavosti Pozitivní myšlení Stáří Psychosomatická medicina moderní medicina Diferenciální diagnostika Vtipné a pozitivní Americké zdravotnictví Demence Infekční nemoci Léčivé rostliny Patologie Racionální výživa Sociální sítě Úvod Alzheimerova choroba Dětské lékařství Historie Interna a kardiologie MIKROBIOLOGIE Metabolický syndrom Osobnostní patologie Oční (ophthalmologie) Zdraví Ze života lékařů Bolest Bylinky Gastroenterologie Lymeská Borelióza Meteorosenzitivita Nemoci prostaty Nemocný vypráví Osobnost lékaře Prostata Ateroskleróza Bylinky a spánek Cestovní medicina Dehydratace Deprese Glaukom Hypertensní choroba Imunita Laboratorní diagnostika Ledviny MUDr. Jan Hnízdil Neurologie ORL Prof. Koukolík Prof. MUDr. Pavel Pafko Rakovina prostaty (caP) Urologie Virosa Zdravotní pojištění emoce Afty Alternativní medicina Anatomie Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Chřipka Crux medicorum Deprivanti a deprivantství Diabetes mellitus Dna Dětská obezita Empatie Febrilní křeče Hepatologie Hyperpyrexie Kráťa Mikroorganismy Mozek Mozek a drogy Nefrologie Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Placebo efekt Psychoaktivní látky Sanitka Steatóza jater Stomatologie Ze života sestřiček Zácpa Obstipatio Závislost strach stres úzkost Afektivní neurověda Afrodisiaka Alergie Americké školství Amerika Antioxydanty Biochemie Bioklimatologie Blogy Bolesti nohou Chirurgie Cholera Cholesterol Citový mozek Dengue Divizna velkokvětá Domácí lékárna EKG Elizabeth Blackwell Emergency Epidemiologie Erythema migrans Etnika Flejberk Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie GDX Access Gaudeamus igitur Google Hemagel Horečka Humor Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hypertenze Infekční koutky Instinkty Ischemická choroba Janae Bradley Kašel Klysma neboli klystýr Léky nové generace Lékárny M.Parkinsoni MUDr. Plzák Marek Slabý Max Kašparů Meduňka Mikrobiom Minerály Motivace Munchhausenův syndrom Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci štítné žlázy Nobelovy ceny Objevy Oldřich Vinař Ostropestřec mariánský Očkování Paliativní medicina Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Počítače a diagnostika Preexisting condition Premenstruační syndrom Propedeutika Proteiny Psychopatie Přetížení organizmu Radost Rychlá pomoc Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Steak TOPLekar.cz Tonometry Toxiny Transplantace Třezalka USA Verše Vilcacora Vitaminy Vlídné slovo Zvěřina cervicocraniální syndrom prof. Matějček psychoanalýza pudy Školní zdravotní služba Židovský

Vybraný příspěvek

Včasná opatření při horečce u dětí. Jak měřit teplotu. Hyperpyrexie. Febrilní křeče. Rychlá pomoc.

Dítě s horečkou nesmí být bez dozoru Pediatrie Horečka u dětí Včasné řešení situace u dětí v horečce Rady maminkám Pokud pozorujeme ...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...