 |
| Orientační měření krevního tlaku |
Ischemická choroba dolních končetin
Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen, při kterém dochází k nedostatečnému prokrvování dolních končetin. Typicky se projevuje pocitem studených nohou a bolestí lýtek při chůzi.
ICHDK patří do skupiny onemocnění, jejichž hlavní příčinou je ateroskleróza. Ateroskleróza, nebo jinak také „kornatění“ postihuje všechny tepny v těle. Nejznámější je postižení mozkových tepen způsobující mozkovou mrtvici a koronárních tepen způsobující srdeční infarkt. Ateroskleróza tepen dolních končetin je nejčastějším onemocněním periferních tepen.
Podle obecné představy je pomalá chůze s častými přestávkami přirozenou součástí stáří, se kterou nelze nic dělat. Mnoho nemocných se tak nedostane k lékaři dříve než v pokročilém stádiu onemocnění, kdy již dochází ke vzniku nehojících se defektů a odumírání tkání.
Zkuste si všimnout, kolik lidí ve vašem okolí má problémy s chůzí. Většina se to snaží umně maskovat. Oblíbenou zástěrkou jsou časté zastávky před výlohami obchodů a předstíraný zájem o nabízené zboží.
Nedokrvení (ischémie) končetin vzniká v případě, kdy se zásobující tepny zúží nebo dokonce uzavřou. Nejčastější příčinou takové situace je ateroskleróza. Uvnitř tepny se vytváří tukové pláty, které omezují přirozený tok krve. Pláty postupně narůstají a v nepříznivé situaci mohou i prasknout. Na obnažený sklerotický plát nasedají krevní destičky a vytvářejí sraženinu (trombus). Za nepříznivých podmínek velký trombus zcela uzavře průsvit tepny.
Do končetiny neproudí tolik krve, kolik je potřeba. V klidu se to nemusí nijak projevit. Při práci však Vaše svaly potřebují daleko větší množství kyslíku a živin. V počátečních stádiích onemocnění se proto obtíže projevují hlavně při chůzi.
Ischemická choroba dolních končetin se postupem času vyvíjí. Její příznaky se proto rozdělují do několika stádií podle závažnosti onemocnění.
Nemocní v prvním stádiu nemusí pociťovat žádné obtíže. Jejich cévy jsou jen mírně zúžené a stačí ještě dostatečně zásobovat končetiny krví. Nepříznivě reagují pouze na kolísání teplot. Za chladného počasí si nemocní častěji stěžují na pocit studených nohou.
Hlavním příznakem druhého stádia ischemické choroby dolních končetin je bolest. Má charakter píchání nebo křečí v lýtkách. Objevuje se pouze při chůzi nebo cvičení. Nutí k zastavení. V klidu potom rychle odezní. Pro charakteristický příznak, kdy nemocný s ischémií dolních končetin kulhá, se bolestem říká klaudikace (z latiny claudicatio = kulhání). Vzdálenost, kterou je schopen před objevením klaudikací ujít, se stále zkracuje.
Přechod do třetího stádia na sebe upozorní klidovými bolestmi. Obtíže už nejsou vázány na námahu nebo pohyb. Objevují se i v leže. Často jsou nejhorší v noci, kdy dokážou i probudit ze spánku. Úlevu přináší svěšení končetiny z postele dolů.
V poslední, nejzávažnější fázi onemocnění došlo ke kritickému omezení přítoku krve do končetin. Následkem jakéhokoli poranění vznikají nehojící se rány. V nejtěžších případech tkáně na nohou odumírají a rozvíjí se gangréna. Začíná od prstů a postupně postihuje celou dolní končetinu.
První krokem při podezření na ICHDK je interní vyšetření. Lékař se při něm bude podrobně vyptávat na charakter Vašich obtíží a okolnosti jejich vzniku. Důležitý je údaj o přítomnosti bolestí a vzdálenosti, kterou jste schopni před jejich objevením urazit. Tento tzv. klaudikační interval pomáhá sledovat rozvoj Vašich obtíží a je jedním z kritérií případné chirurgické léčby. Odběr anamnézy následuje vlastní vyšetření. Lékař požádá o odložení oblečení. Po celkové zběžné prohlídce se zaměří na cévy. Hmatem zhodnotí pulsace tepen v tříslech, pod kolenem, za vnitřním kotníkem a na nártu. K odhadu průtoku krve stehenní tepnou použije poslech pulsací v třísle pomocí fonendoskopu.
Přitom si všímá stavu Vašich svalů, ochlupení končetin a kvality nehtů. Odchylky – atrofie svalů, ztráta ochlupení, zesílené nebo třepící se nehty - jsou známkou nedostatečné výživy. Mezi pomocná vyšetření patří i měření tlaku krve v různé výši končetin.
Nejspolehlivější metodou k ozřejmení stavu cév končetin je angiografie.
Cílem léčby ICHDK je zabránit rozvoji nevratných změn tkání na končetinách (nekróz). Vede k tomu několik různých cest.
Zásadním opatřením je změna životního stylu.
Nemocní musí bezpodmínečně přestat kouřit a pokusit se omezit působení všech dalších rizikových faktorů aterosklerózy. Důležitý je dostatek pohybu. Denně se doporučuje alespoň 60 minutová procházka volným tempem s krátkými přestávkami na odeznění klaudikací. Důležitý je dostatek vůle. Pravidelné cvičení snižuje nároky svalů na výživu a pravděpodobně i podporuje rozvoj vedlejších tepenných větví (kolaterál).
Medikamentózní léčba se snaží o omezení shlukování krevních destiček a tvorby trombů (antiagregační léčba). Některé preparáty dokáží přímo ovlivňovat tepny a způsobovat jejich roztažení (vasodilatační léčba). Současně je třeba ovlivnit hladinu tuků v krvi a zabránit dalšímu rozvoji aterosklerózy. Důležitým opatřením je dostatečná regulace cukrovky a prevence kolísání glykémie.
Léčba pokročilejších stádiích onemocnění spočívá v pokusu o obnovení průtoku krve postiženou cévou nebo její nahrazení. První možností je tzv. intervenční léčba. Jejím principem je katetrizační rozšíření zúžených úseků a implantace stentu. Možnost náhrady postiženého úseku tepny nabízí chirurgická léčba zhotovením tzv. bypassu – obchvatu. Operatér při jeho zhotovování našije žílu nebo umělou cévní protézu před a za postižený úsek tepny. Krev může protékat obchvatem a zásobit nedokrvené tkáně.
Prohlubující se ischémie končetiny u neléčené choroby vede postupně ke změnám tkání. Noha „hubne“, ztrácí svalovinu. Současně trpí i kůže. Je suchá a ztrácí své přirozené ochlupení. Každé škrábnutí nebo drobné poranění hrozí vznikem rozsáhlé nehojící se rány.
V konečných stádiích onemocnění dochází k odumření tkání. Nejdříve trpí prsty, potom gangréna postupuje výše. Odumřelé tkáně jsou černé a nepříjemně zapáchají. Představují výborné prostředí pro množení baktérií. Vzniklá sepse hrozí v nejtěžších případech úmrtím. Jediným způsobem jak zachránit život nemocného je amputace postižené části končetiny (např. prstů). Ani tehdy ještě není vyhráno. Gangréna se může dále šířit a vyžádat si další amputaci. Při nepříznivém průběhu onemocnění ztrácí nemocný nakonec celou končetinu.
Prevence rozvoje ischemické choroby dolních končetin se kryje s prevencí aterosklerózy. Nezbytný je pohyb, úprava jídelníčku a nekouření. Jedním z hlavních „škůdců“ tepen je cukrovka. Snažte se přesně dodržovat svoji léčbu a držet hladinu cukru ve své krvi na uzdě. Dodržování základních opatření pomůže i při již rozvinutých obtížích.
Důležitá je důsledná péče o dolní končetiny. Základem je vyhnout se prochlazení, poranění a vzniku infekce. Své končetiny udržujte v suchu a teple. Vybírejte si jen pohodlnou a dobře padnoucí obuv, která nikde netlačí. Pozornost věnujte i ponožkám. Vyhněte se příliš staženým gumičkám, které škrtí nohy. Nanejvýš opatrně si počínejte při stříhání nehtů. Předcházejte poraněním. Věnujte pozornost změnám barvy své kůže. I malé nehojící se defekty konzultujte raději s lékařem.
Stručný přehled diagnostiky:
- patologický proces ve stěně tepny vede k zúžení tepny = ischémie končetiny
- Neovlivnitelné faktory:- věk
- pohlaví
- rodinná dispozice
- kouření
- DM (diabetes)
- cholesterol, hyperlipoproteinémie
- obezita
- hypertenze
- Příčiny:
- akutní - embolie, arteriální trombóza, ruptura aneurysmatu
- chronické - arterioskleróza, zánětlivé změny na artériích
- Příznaky - klaudikační bolest, klidová bolest, trofické změny na končetině, změny barvy končetiny, špatně hmatný tep, otoky (měří se obvody končetin a srovnáváme je), lokální změny - varixy, bolestivý pruh se znaky zánětu nad zanícenou žílou
- I. stadium
- asymptomatické
- II. stadium
- studené nohy
- klaudikace až klaudikační křeče - ischemie příčně pruhovaného svalstva
- III. stadium
- klidové bolesti
- IV. stadium
- gangréna - druhotně změněná nekróza - sepse - +
- Diagnóza:
- anamnéza - klaudikace
- chybí pulzace tepen DK
- bledost DK - cyanóza
- vypadávají chlupy DK
- lámání nehtů
- SONO
- angiografie
- Dopler
- ergometrie DK
- Vyšetřovací metody:
- 1.Fyzikální vyš. - pohledem, pohmatem
- 2.Funkční testy - vyš. se funkčnost a průchodnost žilního systému
- 3.Laboratorní vyš. - KO,FW,koagulace
- 4.Dopler - k průkazu hluboké žilní trombózy DK , není nutná příprava, sonda se přikládá na cévy a přístroj kreslí Doplerovskou křivku
- 5.Flebografie - pomocí kontrastní l. zjišťujeme stav hlubokého žilního řečiště DK (k.l. se aplikuje do hřbetu nohy,po výkonu bandáže - prevence zánětu)
- Léčba:
- nekouřit
- ne obezita - správná životospráva
- trénink končetin
- Anopyrin
- Agapurin, Enobil, Trantal - zlepší průtok
- (antikoagulancia,vazodilatancia)
- chirurgicky:
- angioplastika - PTA
- bypass
Téma jsme rozvinuli, ale je to daleko složitější s naším zdravím proto budeme zase pokračovat. Rovněž alkohohol v jiných souvislostech zde zmíníme zejména toxicita a záměna s methylakoholem je aktuální.
Ach jo! Je ten život bez pití tak těžký? Je kouření berlička, návyk a frajeřina davu?
