 |
| I medičky vypadají v 1.ročníku jako modelky, ale studium je náročná dřina co si krásu vezme |
50% poznatků z přednášky zapomeneme za půl hodiny
70% znalostí z přednášky zapomeneme za 24 hodin
80-90% látky již za měsíc neznáme.
Lékařské povolání je povolání, nikoliv zaměstnání. Znamená to, že klade vysoké požadavky na každého uchazeče: požadavky na osobní čas, požadavky na charakterové vlastnosti. Vysoké požadavky na morální kvality lékaře vyplývají ze skutečnosti, že lékař rozhoduje o zdraví – hodnotě pro jedince nejcennější. K lékaři se obracejí lidé s důvěrou a vírou v záchranu svého jedinečného, neopakovatelného života či zdraví.
Není podstatné, na kterém místě, v jaké funkci a na kterém pracovišti lékař pracuje. Důležité je, jak pracuje, jak se projevuje, jakým je člověkem, jaká je jeho morálka. Život je složitý, dynamický, v jeho složitostech jsou četná úskalí a nástrahy, kterým musí lékař čelit.
Autoritu bude mít jen lékař takový, který mnoho zná a umí.
Očekává se určité chování a jednání lékaře s nemocnými. Lékař musí umět vyslechnout nemocného, dát najevo účast s nemocným, nesmí zůstat lhostejný osudu nemocného, musí umět nemocného vyšetřit, léčit, pohovořit o jeho potížích, musí umět mlčet o všem, co se od nemocného dozvěděl.
Mezi nejčastější stížnosti ve zdravotnictví patří právě stížnost na jednání lékařů, na nedostatek zájmu o zdraví nemocných.
Péče o staré lidi je složitější, často je třeba se za nimi podívat až do jejich domácností a nečekat, aby se s obtížemi dostavili k lékaři sami.
Důležité vlastnosti studenta jsou:
*** vytrvalost
*** houževnatost
*** pečlivost
*** odpovědnost
*** obětavost
*** jazyková vybavenost ke zvládání jazykových bariér
s preferencí angličtiny, což je „lingua franca“ i pro XXI. století, ale v medicíně i s jistými znalostmi latiny, přesahujícími nezbytnou anatomickou nomenklaturu!
* zvládnutí počítačové i informační gramotnosti k naplnění požadavků gramotnosti XXI. století a „informační společnosti“, tedy umět:
* číst - psát - počítat - prezentovat – komunikovat což je i spolehlivým základem pro „kariérní úspěšnost“
Samo slovo student pochází od latinského „studere,“ což znamená namáhati se, překonávati překážky.
Student, který je sice nadaný, ale nemá schopnost překonávat vlastními silami překážky, zříkat se v důležitých chvílích zábav (tj. který má jak se říká „slabou vůli“), má malou naději na úspěch ve studiu!
Vážné nedostatky v organizaci samostatné práce jsou zejména u studentů 1. a 2. ročníku.
Studenti prvého ročníku často spoléhají na to, že nastudují potřebnou látku až těsně před zkouškou. Tato chyba je dvojnásob nebezpečná:
u většiny předmětů je rozsah tak veliký, že předzkouškové období nemůže stačit na víc než na souhrnné zopakování.
narychlo nastudovaná látka se velmi rychle zapomíná.
Poznámka: I medičky vypadají v 1.ročníku jako modelky a herečky na ilustrační fotografii, ovšem studium je náročná dřina co krásu za 6 let vezme spolehlivě (nejdelší studium VŠ) pokud ne, tak noční služby vykonají své...
Vzdělávání je celoživotní, lékařské obory nabírají nové informace a vědecké poznatky. Farmaceutické firmy vyrábí velké množství léků a je tedy nutné sledovat je podle účinných látek ne jen podle výrobce. I účinek (kvalita) se může ve světě měnit. Dávkovat léčbu je i tak umění...i zkušenost.
Připomeňme si, že české zdravotnictví dře své dělníky - lékaře a málo jim platí.
Běžní lidé vychovaní rudými gentlemany neznají rozsah vzdělání a považují leckdy lékaře za otroky, sluhy a údržbáře. Lékařská věda jim nic neříká...citují si jakousi starou přísahu Hippokratovu, která platila v době, když bylo lékařství dobře zabezpečené umění a lékaři se prokazovala úcta. Kdysi dobrý doktor měl i "zlaté ruce".
Základem dobrého státu jsou důležití lidé na pozicích především kvalitních učitelů, lékařů a přirozených řemesel, sedláků a hospodářů. Moudří lidé byli dehonestováni.
Kdo dnes chodí studovat medicínu?
Doporučení: Pro vážné zájemce o obor Medicína a vědecký lékařský výzkum vůbec, doporučuji si počíst v knize Nonna Auská: Český lékař v Americe
