Bolest u člověka Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti


Bolest u člověka:
Anatomie a fyziologie

Dráha bolesti je tříneuronová aferentní s četnými propojeními do jiných oblastí mozku – proto jsou bolestivé podněty spojeny s nepříjemnými pocity, aktivací sympatiku, parasympatiku, motorickou reakcí.
Bolest představuje signál nebezpečí, po kterém může následovat poškození tkáně. Může napomoci k lokalizaci chorobného procesu.

Nocicepce (vznik a přenos signálu o bolesti) je neurohumorální proces zahrnující vznik bolesti podrážděním nociceptorů, její vedení nervovými vlákny do mozku a její následné zpracování centrálním nervovým systémem
Bolest – je výsledkem zpracování tohoto bolestivého podnětu v centrálním nervovém systému, tedy vjem bolesti jako subjektivního pocitu (proto konečný vjem bolesti vždy záleží na zpracování v CNS a ne na charakteru původního podnětu)
Dráha bolesti
tříneuronová
První neuron – pseudounipolární buňka spinálního ganglia vede podnět od nociceptoru (receptor pro bolest)
nocicepční vlákna prvního neuronu vstupují do superficiální části zadních rohů míšních, kde stoupají a sestupují o několik segmentů výš a níž a vytvářejí synapse s neurony zadních rohů míšních – odtud převod na α–motoneurony v předních rozích míšních a reflexní motorická odpověď na bolestivý podnět

Druhý neuron – v zadních rozích míšních (Rexedovy zóny 1, 2, 3, 5, 6, 7), odtud:
-tractus spinothalamicus – rychlý přenos vzruchu do ventrální posterolaterální části talamu. Přenáší se ostrá, pronikavá bodavá bolest.
-tractus spinoreticularis – pomalý přenos vzruchu do retikulární formace a odtud třetím neuronem spoje do talamu (proto někdy v literatuře název dráhy tr. spinoreticulothalamicus). Vývojově starší dráha. Přenos pomalé, tupé, špatně lokalizovatelné bolesti.
-tractus spinoparabrachioamygdalaris a tractus spinoparabrachiohypothalamicus – spoje do limbického systému, ovlivňují emoční složku bolesti
Třetí neuron resp. čtvrtý neuron – přepojení z talamu do somatosenzorické kůry a asociačních korových oblastí
Bolest představuje signál nebezpečí, po kterém může následovat poškození
Analýza informací z periferie a eferentními vlákny je uskutečněna motorická nebo jiná odpověď. Centrální řízení umožňuje modifikaci bolesti.

Nociceptory (receptory pro bolest)
volná nervová zakončení – za normálních okolností tzv. mlčící receptory (silent receptors) citlivá na změny pH, zvýšenou extracelulární koncentraci drasených iontů, prostaglandiny E2 a E1, leukotrieny, histamin, substance P
polymodální nociceptory – krom citlivosti na bolest jsou citlivé i k vjemům jako je chlad, teplo a mechanické podněty. Jsou to Ruffiniho tělíska, Krauseho tělíska, proprioreceptory
vysokoprahové nociceptory – za normálních okolností vnímají hmat, tlak, tah a vibrace. Jsou to Vater-Paciniho tělíska, Merckelovy disky a Meissnerova tělíska

Nervová vlákna pro vedení bolesti
Vlákna A δ – slabě myelinizovaná vedou vzruch rychlostí 5–30 m/s. Vedou ostrou dobře ohraničenou bolest.
Nemyelinizovaná vlákna C – jejich volná zakončení patří mezi polynodální receptory. Vedou vzruchy pomalu rychlostí 0,5–2 m/s a zprostředkují vedení hluboké špatně diskriminované difúzní bolesti
Vlákna Aα/Aβ – silně myelinizovaná, zprostředkují vedení taktilních podnětů rychlostí 30–70 m/s

Bolest z vysokoprahových a polynodálních receptorů může být vedena i jinými typy vláken.

Bolest na úrovni míchy
v míše je bolest uspořádána do Rexedových zón. Zóna 1, 2, 3 – povrchová kožní a akutní bolest. Rexedova zóna 5, 6, 7, 8, 10 pro hlubokou viscerální bolest.
vedení bolesti je regulováno – tlumeno – tzv. vrátkovým mechanismem, který dovolí průchod jenom omezenému počtu vzruchů.
Regulace bolesti na centrální úrovni
přímá stimulace některých oblastí mozku
sestupná kontrola ke spinálním neuronům
analgézie navozená opioidy
endogenní opioidní peptity

Typy bolesti
akutní – trvání sekundy až týdny, maximálně však do tří měsíců
vznik úrazovým mechanismem, operačním výkonem, chorobou
působí jako silný stresor a vyvolává vyplavení katecholaminů, stresových hormonů; katabolismus a pokles imunity.
je doprovázena vegetativními příznaky jako jsou: tachykardie, tachypnoe, mydriáza, pocení, retence moči, zpomalení peristaltiky, hyperglykémie.
chronická – trvá déle než 3 měsíce a přetrvává i po odstranění vyvolávajícího podnětu nebo zhojení tkáňového poškození
zhoršuje kvalitu života, vede k fyzickému a psychickému strádání
povrchová bolest – ostrá, dobře lokalizovatelná. Lokalizace závisí na množství aferentních vláken v dané oblasti (viz senzitivní Homunkulus)
hluboká somatická a viscerální bolest – tupý charakter, delší trvání, rozsah je špatně difúzní, špatně ohraničitelný. Může se projikovat do různých částí těla – přenesená bolest – v rámci Headových zón. Je patrná vegetativní reakce a hyperestézie.
kořenová bolest – vzniká iritací zadních míšních kořenů a z nich vystupujících nervů. Bolest zachvacuje celou inervační oblast postiženého nervu (areae radiculares)
Fantomová bolest – je pociťována v amputované části těla. Reagující neurony mají změněný práh citlivosti a vzniká v nich množství podnětů, které jsou v CNS interpretovány jako bolest.

Předoperační mytí rukou a oblečení lékaře
Kauzalgie – poškození tkáně nebo nervů, které bolestivě stimuluje neuron v zadních rozích míšních a přenáší bolestivé podněty dále do vyšších mozkových center. Normálně nebolestivé podněty pak mohou vyvolat bolestivou reakci. Bolest může být provázena hyperalgézií a hyperestézií, vazomotorickým a trofickým poškozením dané oblasti. (viz posttraumatická neuralgie, Sudeckova analgodystrofie)
Neuralgie – bolestivé pocity šířící se podél kraniálních a spinálních nervů. Ostrá bolest může být vyvolána traumatem, infekčním procesem.

Klinické hodnocení intenzity bolesti

Pro bolest jako subjektivní vjem neexistuje žádné její objektivní měření. Každé měření bolesti je proto závislé na vnímání bolesti pacientem – tzn., že je individuální pro každého pacienta.
Slovní hodnocení
0 = žádná bolest
1 = malá bolest
2 = střední bolest
3 = silná bolest
4 = nesnesitelná bolest
Vizuální analogová stupnice – hodnotí bolest na stupnici od žádné bolesti po nesnesitelnou bolest.
Numerická stupnice – koreluje s analogovou stupnicí 0 – bez bolesti až 10 – nesnesitelná bolest.

Terapie stručný přehled

Léčba bolesti zavisí na síle bolesti uváděné pacientem – je proto pro každého pacienta individuální. Bolest se léčí nejčastěji medikamentózně, ale existují i jiné způsoby terapie jako například chirurgická léčba nebo i alternativní prostředky jako například akupunktura.

Léčiva používaná při terapii bolesti
Neopiátová analgetika
Opiáty
Lokální anestetika (katetrové techniky)

Schéma terapie bolesti dle WHO:
Stupeň 1 – Neopiátová analgetika (Paracetamol, Metamizol)
Stupeň 2 – Středně silný opiát + Neopiátové analgetikum (Tramadol, Codein) + Neopiátová analgetika
Stupeň 3 – Silný opiát + Neopiátové analgetikum (Morfin, Oxycodon) + Neopiátová analgetika

Zdroj: znalostní databáze, cs.wikipedia.org, autor je lékař 
Poznámka autorů: psáno a publikováno pro ty co považují doktory mediciny za hlupáky a označují je jako lazebníky a jiné šamany 
Toto musí znát už medik na lékařské fakultě. 

Štítky a MENU

Afektivní neurověda Afrodisiaka Afty Alergie Alternativní medicina Alzheimerova choroba Americké školství Americké zdravotnictví Amerika Anatomie Antioxydanty Ateroskleróza Biochemie Bioklimatologie Blogy Bolest Bolesti nohou Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Bylinky Bylinky a spánek cervicocraniální syndrom Cestovní medicina Citový mozek Civilizační nemoci Crux medicorum Dehydratace Demence Dengue Deprese Deprivanti a deprivantství Dětská obezita Dětské lékařství Diabetes mellitus Diferenciální diagnostika Divizna velkokvětá Dna Domácí lékárna EKG Elizabeth Blackwell Emergency emoce Empatie Epidemiologie Erythema migrans Etnika Febrilní křeče Flejberk Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie Gastroenterologie Gaudeamus igitur GDX Access Glaukom Google Hemagel Hepatologie Historie Horečka Humor Humor v medicíně Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hyperpyrexie Hypertensní choroba Hypertenze Chirurgie Cholera Cholesterol Chřipka Imunita Infekční koutky Infekční nemoci Instinkty Interna a kardiologie Ischemická choroba Janae Bradley Kašel Klysma neboli klystýr Kráťa Laboratorní diagnostika Léčivé rostliny Ledviny Lékárny Léky nové generace Lymeská Borelióza M.Parkinsoni Marek Slabý Max Kašparů Medicina Meduňka Metabolický syndrom Meteorosenzitivita MIKROBIOLOGIE Mikrobiom Mikroorganismy Minerály moderní medicina Motivace Mozek Mozek a drogy MUDr. Jan Hnízdil MUDr. Plzák Munchhausenův syndrom Nefrologie Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci prostaty Nemoci štítné žlázy Nemocný vypráví Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Neurologie Nobelovy ceny Novinky a zajímavosti Objevy Očkování Oční (ophthalmologie) Oldřich Vinař ORL Osobnost lékaře Osobnostní patologie Ostatní Ostropestřec mariánský Paliativní medicina Patologie Placebo efekt Počítače a diagnostika Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Pozitivní myšlení Preexisting condition Premenstruační syndrom Prevence Prof. Koukolík prof. Matějček Prof. MUDr. Pavel Pafko Propedeutika Prostata Proteiny Přetížení organizmu Psychiatrie a psychologie Psychoaktivní látky psychoanalýza Psychopatie Psychosomatická medicina pudy Racionální výživa Radost Rakovina prostaty (caP) Relax Rychlá pomoc Sanitka Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Sociální sítě Spánek a jeho poruchy Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Stáří Steak Steatóza jater Stomatologie strach stres Školní zdravotní služba Tonometry TOPLekar.cz Toxiny Transplantace Třezalka Urologie USA Úvod úzkost Verše Vilcacora Virosa Vitaminy Vlídné slovo Vtipné a pozitivní Zácpa Obstipatio Závislost Zdraví Zdravotní pojištění Ze života lékařů Ze života sestřiček Zvěřina Židovský Životospráva a dlouhý život

Vybraný příspěvek

Včasná opatření při horečce u dětí. Jak měřit teplotu. Hyperpyrexie. Febrilní křeče. Rychlá pomoc.

Dítě s horečkou nesmí být bez dozoru Pediatrie Horečka u dětí Včasné řešení situace u dětí v horečce Rady maminkám Pokud pozorujeme ...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...