 |
| Bršlice kozí noha Aegopodium podagrari |
Tip na léčivé rostliny a bylinky...přidejte do salátu (sekané, do omelety) za vyzkoušení to stojí! Pokud něco nevíte na webu i sociální síti je dost skupin (komunit) o bylinkách - tam se zeptáte co a jak sušit nebo použít....k léčbě chorob.
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria L.)
Čeleď: miříkovité (Apiaceae) - dříve mrkvovité (Daucaceae), okoličnaté (Umbelliferae)
Popis: Je to vytrvalá, 50-90 cm vysoká s plazivým, na uzlech ztlustlým oddenkem s mnoha podzemními výběžky. Lodyha je dutá, hranatá, rýhovaná, v horní části chudě větvená. Dolní listy jsou na dlouhých řapících, nedělené nebo trojklanné. Prostřední lodyžní listy jsou pochvaté, 1x-2x trojčetné, s řapíkatými lístky. Čepele jsou nesouměrné, podlouhle vejčité, pilovité, listové řapíky plné. Květy jsou oboupohlavné, příp. samčí, až 3 mm velké, uspořádány ve složených okolících. Terminální okolík se skládá z 6 až 12 okolíčků, postraní okolíky 1. řádu z 15 až 26 okolíčků, průměr okolíku je 8 až 9 cm, průměr okolíčku 8 až 16 mm, počet květů v okolíčku 20 až 28. Dalším větvením vznikají okolíky 2. řádu, které mají maximálně 15 okolíčků a všechny květy samčí. Kališních lístků je 5, koruních také 5, jsou bílé, dvoulaločné. Obal i obalíček chybějí. Plody jsou hnědé, vejcovité, asi 3 mm dlouhé dvounažky s tenkými světlými žebry. Kvete od května do srpna.
Výskyt: Roste ve vlhkých listnatých a smíšených lesích, lužních lesích, vlhkých křovinách, vlhkých a stinných lesních pasekách, na březích, v parcích, jako plevel v zahradách, sadech a na polích, přednostně vyhledává polo stinné stanoviště s vlhkou, výživnou a na dusík bohatou půdou.
Je rozšířena od nížin do horského stupně od Velké Británie na západě až po Ural na východě, chybí ve většině Středozemí a na severu Skandinávie. Zavlečena byla i do Severní Ameriky.
Sběr pro léčivé účinky
Droga: oddenek (Radix eagopodii podagrarii) nebo čerstvé listy
Obsahové látky: Chemické složení bršlice není příliš dobře známé, uvádí se, že obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a mastný olej a vitamin C.
Použití: Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů, uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha), zevně ve formě obkladů namočených v nálevu se užívá na zanícené rány či hemoroidy, rozdrcené čerstvé listy podporují hojení ran nebo se přikládají na bolavé klouby. Nálev z bršlice se užívá při revmatismu (350 ml nálevu před jídlem) nebo při močových kaméncích (až 500 ml nálevu) - taková kůra by však měla trvat jen několik dní, není doporučováno dlouhodobé podávání.
Už od dávných dob byla rozdrcená bršlice přikládána na bolestivé partie těla jako prostředek mírnící bolesti při revmatismu a dně (odtud také pochází latinské druhové jméno rostliny: podagra=dna nohou).
Další využití: Z mladých, neúplně rozvinutých listů sbíraných i s řapíky ještě před rozkvětem lze připravit salát (nebo se používá jako přísada do salátu), lze z nich vařit také boršč nebo zeleninovou polévku, která se údajně svou chutí vyrovná běžné zelné polévce.
Podrobnosti o nemoci klikněte tady >>> Dna podagra a nemoc králů....
