Fysiologie spánku obecně

Dětská potřeba spánku

Potřeba spánku je přísně individuální. Zdravý organismus potřebuje denně přibližně 6 - 8 hodin spánku. Existují však lidé, kterým vystačí 5 - 6 hodin, např. Napoleon Bonaparte spal údajně pouhé 4 hodiny. Jen asi 2 % populace mají potřebu spánku nižší než 5 hodin, naproti tomu asi 2 % populace vyžadují spánek delší než 9 hodin.

Asi 90 % dospělých spí 6 – 9 hodin. Pokud je délka spánku kratší, mohou se u jedinců projevit známky ospalosti. Spánková deprivace se projeví neschopností prožít den bez chvilkové ztráty energie a plného stavu bdění, zvyšuje se nepozornost, především v odpoledních hodinách. Názor předního vědce, zabývajícího se výzkumem spánku, Maase zní, že každodenní ztráta jedné hodiny spánku v průběhu jednoho týdne odpovídá jedné probdělé noci. Podle jeho názoru, pokud si člověk prodlouží 8hodinový spánek o další dvě hodiny, výsledkem může být podstatné zvýšení bdělosti.

Bylo prokázáno, že s věkem se mění denní rozložení spánku. Novorozenci spí v pravidelných intervalech několikrát denně, jejich spánek je polyfázický. Kojenci mívají spánek trifázický, kdy je dlouhý noční spánek doplněn o dopolední a odpolední odpočinek. Dopolední spánek ustupuje postupně do pozadí, předškoláci mívají pouze dlouhý noční spánek a odpolední siestu. Nástup do školy se sebou přináší spánek monofázický, který je charakteristický i pro období dospívání a dospělost. Zajímavostí je, že ve stáří se odpolední siesty stávají často součástí dne, u některých může nastat situace, kdy lidé spí ve dne a v noci bývají vzhůru (tzv. invertovaný spánek).

Samotná délka spánku není jediným faktorem, který ovlivňuje pocit svěžesti a odpočatosti po probuzení. Důležitou roli hrají také kvalita a hloubka spánku. O tom, jak se budeme cítit po probuzení, rozhoduje jednak zastoupení hlubokého spánku (III. - IV. stádium), dalším velice významným faktorem je počet proběhlých úplných spánkových cyklů, což zahrnuje stádia non-REM I. - IV. a jednu spánkovou periodu REM. Přirozeně tj. bez budíku, se člověk probouzí po několikátém násobku spánkového cyklu (přibližně po násobcích 1,5 hodin) a nejčastěji nastává ráno probuzení po ukončení REM fáze, která je konečnou fází spánkového cyklu. Po probuzení z této fáze se člověk cítí čilý, odpočinutý. Pokud nás něco probudí dříve, může se stát, že se vzbudíme uprostřed spánkového cyklu. Taková probuzení se sebou přinášejí pocit nevyspání, člověk se necítí zcela fit.