 |
| Asta pes lovecký, trubačský |
jako důsledek koronární aterosklerózy je nejčastější příčinou úmrtí ve Spojených státech amerických a hlavní příčinou nemocnosti i úmrtnosti na celém světě.
Klíčovou roli v patogenezi aterosklerózy hrají ukládání a retence cholesterolu ve stěnách tepen - kritickou složkou prevence ICHS je tedy úprava lipidogramu. Jednoznačně bylo prokázáno, že snižování koncentrací cholesterolu vede k poklesu výskytu kardiovaskulárních příhod a brání rozvoji aterosklerózy.
Odhaduje se, že 105 milionů dospělých Američanů vykazuje celkovou koncentraci cholesterolu ≥ 5,2 mmol/l. Uvedený počet zahrnuje i přibližně 42 milionů osob s celkovou koncentrací cholesterolu ≥ 6,2 mmol/l, přičemž tyto osoby jsou považovány za vysoce ohrožené.
Navíc platí, že vysoce rizikoví jedinci s preexistující ICHS nebo jinými kardiovaskulárními riziky vyžadují razantnější intervence ve smyslu snižování koncentrací lipidů.
Inhibitory 3-hydroxy-3-methyl-glutaryl koenzymu A-reduktázy, souhrnně označované jako statiny, se staly nejdůležitější složkou léčby hypercholesterolémie.
Prokázalo se, že statiny jsou nejúčinnějšími léčivy, pokud jde o dosažení významných poklesů koncentrací cholesterolu obsaženého v lipoproteinech o nízké hustotě (low-density lipoprotein - LDL), vykazují však i další příznivé účinky. Jak se ukázalo, statiny snižují incidenci ICHS o celých 21-43 % a jejich účinnost v primární i sekundární prevenci je nepopiratelná.
Navzdory známé důležitosti léčby statiny lékaři primární péče při jejich předepisování denně čelí pochybám týkajícím se přidružených chorob, výchozích odchylek v laboratorních nálezech a možných nežádoucích účinků připisovaných statinům.
Jedním z běžných dilemat je přítomnost výchozí elevace sérových koncentrací jaterních enzymů, s níž se u pacientů s ICHS nebo touto chorobou ohrožených setkáváme poměrně často.
Tato abnormalita bývá podmíněna přidruženými patologickými stavy, jako jsou obezita, dyslipidémie, prediabetes a diabetes mellitus, vyskytuje se též u nealkoholické steatózy jater (nonalcoholic fatty liver disease - NAFLD). U osob s vysokým rizikem vzniku kardiovaskulárních příhod se mohou zároveň vyskytovat další chronická jaterní onemocnění typu virové hepatitidy (typu B nebo C) anebo cirhózy.
Cílem tohoto přehledu je prozkoumat dostupné informace o bezpečnosti léčby statiny u pacientů s vysokým rizikem kardiovaskulárních příhod, u kterých se vyskytují vysoké koncentrace jaterních aminotransferáz nebo u kterých se tyto odchylky od fyziologických hodnot vyvinou. V databázích PubMed/ / MEDLINE byly vyhledány publikace (zveřejněné od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2008) týkající se bezpečnosti léčby statiny, a to s využitím následujících pojmů: bezpečnost statinů (statin safety), hepatotoxicita související se statiny (statin-related hepatotoxicity) a chronické onemocnění jater a užívání statinů (chronic liver disease and statin use), jakož i specifických názvů různých statinů a jaterních onemocnění. Byly vybrány relevantní klinické studie, přehledové články, panelové diskuse a doporučené postupy.
Publikované studie týkající se vlivu statinů na játra u pacientů se známým onemocněním jater či bez něj byly hodnoceny, přičemž cílem bylo definovat na důkazech založený a v klinické praxi využitelný přístup zajišťující bezpečnou léčbu statiny u vysoce rizikových populací.
